Zeměráj

Zážitkový a zábavní park Zeměráj – místo, kde by se každý měl cítit jako v ráji na Zemi. Toto místo jsme si zvolili jako cíl školního výletu, který se konal 2. června 2022. O tom, že se nám tam líbilo, jednoznačně vypovídá fakt, že jsme v 10 hodin ráno byli druhou skupinou návštěvníků, která na místo přijela, a večer bezkonkurenčně poslední skupinou, která park opouštěla (odjížděli jsme nejméně hodinu po všech ostatních). Do Kozojed jsme se tak dostali až krátce před sedmou hodinou večer. Unavení, ale spokojení a plní nových zážitků. Naši žáci sepsali krátké zprávičky, ve kterých píší, jak náš výlet probíhal.

Ve čtvrtek 2.6. jsme jeli na výlet se školou do Zeměráje. Byl to pro nás velký zážitek, dělali jsme tam na příklad archeologii a byli jsme v starodávné vesničce. Dělali jsme si krystaly (pozn. amulety) a lezli jsme v bludišti. Z pšenice jsme dělali mouku a z mouky jsme dělali placky. A byl tam stánek s občerstvením a se zmrzlinou. (Julča S., Zuzka H. a Zorka Č., 3. třída)

Jako první jsme šli na stezku naboso, byla dlouhá kilometr a půl. Potom jsme šli do herny, kde byly různé hry a všichni se bavili. Asi po půl hodině jsme se šli podívat na domy, které byly ze staré doby (pozn.: slovanská vesnička) a k tomu nám něco povídala nějaká paní. Když to skončilo, všichni šli do hospůdky a tam si kupovali pití, jídlo a nějaké suvenýry. Jako další jsme si šli vyrobit amulety. Než uschly, šli jsme do takového malého bludiště. Když už jsme museli odejít, někteří nemohli najít cestu zpět. Potom jsme si šli vyzkoušet archeologii a měli jsme hledat různé kosti, šperky a perly. Ta paní byla hodná, takže když jsme jí vrátili lopatku, kterou jsme to hledali, dala nám za to korálek, na kterém byla nakreslená květina, a dokonce jsme si mohli vybrat i barvu. Jako předposlední jsme šli dělat placky. Rozdělili jsme se do skupin a začali jsme. Museli jsme si sami rozdrtit pšenici, abychom měli mouku. Když jsme měli do půlky plnou misku, dali jsme do toho vodu a sůl a zamíchali jsme to. Potom jsme to dali péct na oheň a kluci hlídali, aby se nám to nespálilo. Jelikož se všem líbila stezka naboso, šli jsme tam nakonec všichni ještě jednou (pozn.: podle místních průvodců jsme to vůbec jako první mohli absolvovat znovu jako odměnu za to, jak všechny děti byli během programu hodné, obvykle totiž skupiny chodí na každou část programu jen jednou). Nakonec jsme se vyfotili a zase jsme nastoupili do autobusu a jeli domů. (Anička H., 5. třída)

Nejdříve jsme šli stezku naboso, byla více jak kilometr dlouhá a nejlepší na ní bylo bláto, sice studené, ale příjemné. Potom jsme šli do herny, kde se všichni zabavili. Poté jsme se šli podívat na domy, ve kterých bydleli Slované. Prováděla nás tam jedna milá paní a říkala nám o tom, jak v té době lidé žili… (Nicol K., 5. třída)

Amos G., Matěj Ch. (5. třída), Pavel J., Šimon S. a Luboš H. (3. třída) sepsali stručný seznam, co všechno takový zážitkový park nabízí: